Milovaní i nenávidění Broad Street Bullies

Stoletá historie NHL je bohatá jak na události, tak na velké osobnosti. Každou sobotu až do konce roku 2017 vám NHL.com/cs přináší ty nejpoutavější příběhy z hokejových dějin.
V našem seriálu se zaměřujeme na jednotlivá desetiletí, připomínáme si jejich významné postavy a důležité momenty. Vyzdvihujeme zakladatele i průkopníky. Tentokrát si připomeneme dekádu 1970-79 a roli, jakou v ní sehrály hokejky a pěsti hráčů Philadelphia Flyers.

Pro lidi z Philadelphie to byli hrdinové, kteří přehlíženému a podceňovanému městu outsiderů vrátili čest. Pro ty ostatní to byla parta násilníků a rváčů. "Zamkněte ženy a děti. Do města přijeli Flyers!" Nejnenáviděnější, ale i nejlepší tým poloviny sedmdesátých let.
Těžko si lze představit kyselejší výraz, než jaký nasadil prezident NHL Clarence Campbell, když v letech 1974 a 1975 předával hráčům Flyers Stanley Cup. Tak si mužstvo šampionů rozhodně nepředstavoval.
Byla to podobná anomálie jako na konci osmdesátých let v NBA. Po velkých bitvách Boston Celtics a Los Angeles Lakers a před velkým nástupem Chicago Bulls panovali v lize po dva roky nenávidění 'Bad Boys' z Detroit Pistons.
Pověst jakou si vypěstovali Flyers ale byla mnohonásobně horší a Campbell možná litoval, jak se v roce 1967 mohutně zasazoval o expanzi, jež zdvojnásobila počet týmů v lize a nechala vzniknout i Flyers.
Jejich drsný styl měl ale hluboké opodstatnění. Philadelphia měla trpké zkušenosti z úvodních play off na konci šedesátých let proti St. Louis Blues, kteří její hráče doslova terorizovali.
"Řekli jsme si, že od té chvíle už se nenecháme nikým zastrašit. A na tom jsme postavili naši strategii ve výběru hráčů," vyhlásil majitel klubu Ed Snider.

Ukázal to draft z roku 1969, v němž si Flyers kromě Bobbyho Clarkea vybrali i Dona Saleskiho a hlavně Davea Schultze. O rok později Philadelphia zvolila dalšího 'dřevorubce' Boba Kellyho.
Na začátku sedmdesátých let Flyers dvě sezony stagnovali, ale jakmile vpustili do arény Schultze, vypukla mánie.
"Věřte mi to, nebo ne, já byl hlavně střelec. Ale když chtěl někdo provokovat naše nejlepší hráče, tak jsem do toho vstoupil," vysvětloval chlapík, který na ledě připomínal lva, jemuž právě předhodili kus masa. A když trefil naplno, praskaly kosti.
4. ledna 1973 vyšel ve Philadelphia Daily News článek Jacka Chevaliera, který měl v titulku termín Broad Street Bullies, odvozený od nejdelší ulice ve městě a stylu, jaký praktikovali Flyers. Soupeře začali masírovat a ještě ho přehrávali.
"Mohli byste být nejlepšími rváči na světě, ale kdyby váš hokejový tým neměl talent, stejně byste nikoho neporazili. A Flyers měli spoustu talentu," tvrdil bostonský rival Phil Esposito.
Začínalo to už u gólmana Bernieho Parenta, kterého si Flyers vybrali jako svou první volbu v rozšiřovacím draftu 1967. Kromě Clarkea zářili v útoku i Bill Barber, Rick MacLeish a později i Reggie Leach. Ale i nenáviděný Schultz nastřílel v sezoně 1973-74 20 gólů.
Philadelphia v oné době trpěla neúspěchy svých sportovních týmů. Poslední titul fotbalistů Eagles byl z roku 1960, baseballisté Phillies vzpomínali na prohranou Světovou sérii z roku 1950 a basketbalisté 76ers po triumfu v roce 1967 přišli o svou největší hvězdu Wilta Chamberlaina, jenž si vytrucoval trejd do Lakers.
"Když jste na začátku sedmdesátých let řekli, že jste z Philadelphie, tak jste neměli vůbec žádný respekt. My se ale objevili ve správný čas na správném místě," vysvětloval Saleski.

K tomu měli Flyers skvělého kouče. Fred Shero poctivě studoval záznamy zápasů, průkopnicky začal využívat asistenta a své hráče navíc oblažoval citáty, které rád psal na tabuli v kabině.
"Když napsal: Uspokojení je smrt, tak jsme to všichni chápali, někdy jsme ovšem vůbec netušili, co některé věty mají znamenat. Ale fungovalo to," vzpomínal obránce Ed Van Impe.
V play off 1974 předvedli Flyers obě své tváře. V prvním kole přejeli Atlanta Flames, ale ve druhém dějství proti New York Rangers se rozhořela válka. Philadelphia až do sedmého zápasu série vyhrála v Madison Square Garden za sedm let v lize jediný zápas.
Schultzovi se však v krvavé bitce s Dalem Rolfem podařilo Rangers natolik vykolejit, že Flyers slavili postup do finále Stanley Cupu proti Boston Bruins, vedenými Espositem a Bobbym Orrem.
Neměli mít šanci, jenže ve druhém zápase finále díky Clarkeově trefě v prodloužení změnili vývoj série a za stavu 3:2 na zápasy mohli získat pohár před domácími fanoušky.
Před začátkem utkání vstoupila na led sedmašedesátiletá legenda Kate Smithová a zazpívala ochozům God Bless America. Když si podávala ruce s hráči, k Espositovi ještě utrousila: "Dnes ne, zlatíčko!"
"V hale byla taková atmosféra, že jsem myslel, že spadne střecha. Nešlo prohrát," říkal Parent, který v utkání nepustil za svá záda ani jeden puk. Flyers dobře věděli, že v případném sedmém utkání v Bostonu nemají šanci a dohrávali na pokraji úplného vyčerpání.

"Když jsme pak projížděli městem s pohárem, byl to nejlepší zážitek v životě, i když mi lidi, kteří byli prostě všude, utrhli rukáv u saka," líčil Saleski.
Zatímco ve Philadelphii vzbudili Flyers absolutní nadšení, v ostatních městech NHL byli nenáviděni.
"A to se mi moc líbilo," vyprávěl s jiskrou v očích Clarke, který získal tři Hart Trophy, ale zároveň byl považován za jednoho z nejzákeřnějších hráčů v lize.
Jeho útok s Barberem a Leachem ale v roce 1975 dostal Flyers znovu do finále. Tentokrát proti Buffalo Sabres. Bylo to poprvé, kdy se v závěrečné sérii sezony střetly dva týmy, které nebyly součástí Original Six.
Philadelphia si do Buffala přivezla náskok 2:0. Ve třetím utkání, kde nebylo kvůli mlze skoro vidět na puk a nad ledem se dokonce proháněl netopýr, o něj ale začala přicházet. Doma však Flyers opět začali diktovat. A když Parent v šestém zápase znovu zavřel branku, podruhé se ve Philadelphii jásalo nad Stanley Cupem a Campbell protahoval obličej.
Když ale na přelomu prosince 1975 a 1976 přiletěli do zámoří hráči CSKA Moskva, prezident NHL zašel osobně do kabiny Flyers a žádal hráče, aby zachránili lize renomé. Sovětský tým totiž vyhrál nad Rangers i Bruins, pouze Canadiens s ním dokázali remizovat.
Campbell nemusel dlouho prosit. "Sověty jsem nesnášel od roku 1972, kdy jsme s nimi hráli Sérii století," zubil se Clarke. Co platilo jinde, ve Philadelphii nemělo šanci. Hosté padali po střetech s hráči Flyers jako přezrálé švestky. Když Van Impe vyrazil z trestné lavice a loktem trefil bradu Valerije Charlamova, dal kouč Konstantin Loktěv hráčům pokyn, aby odešli do kabin.
Ed Snider ovšem šéfům sovětské výpravy oznámil, že pokud se hráči CSKA nevrátí na led a nedohrají zápas, tak nedostanou zaplaceno za celou sérii... Do patnácti minut byli Rusové na ledě. Flyers je přestříleli 49:13 a vyhráli 4:1. "Viděli, jak to u nás hrajeme," zubil se Clarke.

Ve stejném roce ale znemožnili Flyers pohárový hattrick hráči Montreal Canadiens, kteří si osvojili některé prvky z rejstříku Philadelphie a obzvlášť Larry Robinson působil, jakoby bral lekce u beků Broad Street Bullies.
NHL se následně rozhodla učinit přítrž hokeji, jaký praktikovali Flyers i změnami pravidel. Dva Stanley Cupy jsou však dostatečným zářezem do historie ligy.
Jak to napsal kouč Shero na tabuli před jedním z rozhodujících zápasů: "Dnes vyhrajete a budete společně dějinami kráčet navždy."
Tomu rozuměli všichni hráči. "Ty skvělé vzpomínky nám nikdo nevezme," prohlásil Clarke.
Dekáda 1970-79 v kostce
1970: Bobby Orr si k Hart Trophy a Conn Smythe Trophy připočítal i legendární 'létající' vítěznou trefu ze čtvrtého zápasu finále proti St. Louis Blues, po němž Boston Bruins oslavovali Stanley Cup.
1971: Liga viděla masivní nárůst gólů, v čemž měli prsty hlavně Bruins, kteří nasázeli v základní části 399 branek, z toho Phil Esposito jich měl na svědomí 76.
1972: Bobby Hull z Chicaga na konci března vstřelil svůj 600. gól v duelu s Bruins, jejichž gólman Gerry Cheevers 33 zápasů v řadě nepoznal porážku.
1973: Bobby Clarke získal svou první Hart Trophy. Flyers ale zatím neprorazili, v semifinále je v pěti zápasech vyřadili pozdější šampióni z Canadiens.
1974: Calder Trophy pro nejlepšího nováčka získal Denis Potvin z New York Islanders, pozdější trojnásobný vítěz Norris Trophy pro nejlepšího obránce.
1975: Sezona, kdy se Dave Schultz z Flyers svými pěstmi oháněl jednoznačně nejvíce. Za své potyčky inkasoval rekordních 472 trestných minut.
1976: Montreal na piedestalu vystřídal Philadelphii, začala velká éra Canadiens. Trejdem sezony byl však odchod Phila Esposita a Carola Vadnaise z Bostonu do New York Rangers, opačným směrem zamířili Jean Ratelle a Brad Park.
1977: Poslední sezona Clarence Campbella ve funkci prezidenta NHL. Hned dva kluby změnily své působiště. Kansas City Scouts se přesunuli do Denveru a stali se z nich Colorado Rockies. California Golden Seals se transformovali v Cleveland Barons.
1978: Poprvé se udělovala Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka a získal ji Bob Gainey z Montrealu.
1979: Místo tradičního All-Star Game proběhl Challenge Cup, v němž výběr hvězd NHL včetně tří Švédů podlehl 1:2 na zápasy sovětské reprezentaci. V rozhodujícím utkání v New Yorku prohráli hokejisté hrající zámořskou soutěž vysoko 0:6.