Nejlepší špílmachři: Kučerov i dva bratři

Letní prázdniny jsou mostem mezi sezonami a je proto čas se na něm rozhlédnout po těch největších esech na jednotlivých pozicích nebo v jednotlivých činnostech. Tentokrát sestavila redakce NHL.com/cs žebříček nejlepších špílmachrů ligy bez rozdílu postů.

-------------

1. Nikita Kučerov (Tampa Bay Lightning)

Jasná jednička našeho žebříčku. Byť hraje na křídle a nemá tak na tvorbu hry či směrování svých přihrávek takový prostor a možnosti jako centři, jeho schopnost řídit dění na ledě s hlavou nahoře a měnit její tempo je úchvatná. Kučerov hraje chytře, nahrává přesně a dokáže tak ovlivnit tok hry jako nikdo jiný. Jeho sto asistencí v 81 zápasech základní části a Art Ross Trophy pro jejího nejproduktivnějšího hráče (144 bodů) to jen podtrhují.

Ruské křídlo Tampy ostatně za nejlepšího 'playmakera' v lize označilo také 28,47 procenta oslovených hráčů v dotazníku odborů NHLPA, což bylo s náskokem osmi procent nejvíc ze všech. "Je to nejchytřejší hráč v dnešním hokeji," řekl o Kučerovovi obránce Lightning Victor Hedman, sám solidní tvůrce hry. "Navíc je ohromně konzistentní. Trvanlivost jeho výkonů je tím, co ho odlišuje od ostatních."

2. Artěmij Panarin (New York Rangers)

Další ruský křídelník, který hraje s neskutečným klidem a přehledem. Často na ledě působí až nenápadně, ale skoro vždycky, když tam je, se v ofenzivě něco děje. Parádní nahrávač se šikovnýma rukama se vyučil u Chicago Blackhawks od někdejšího mistra svého oboru Patricka Kanea a dnes ho v lecčems sám připomíná.

Panarin skončil čtvrtý v bodování NHL se 120 zápisy, 71 z toho připadlo na asistence. V 16 zápasech play off jich přidal 10.  Za poslední čtyři sezony je spolu s Leonem Draisaitlem se 249 nahrávkami ve 281 startech třetí v lize.

3. Connor McDavid (Edmonton Oilers)

Byť až tak nezapadá do kolonky klasického špílmachra, který s hlavou nahoře řídí hru a rozdává pasy v rádiusu 360 stupňů, McDavid prostě do naší top trojky patřit musí. Už jen proto, že se stovkou asistencí byl vedle Kučerova lídrem NHL a během celé kariéry má na kontě víc nahrávek (647) než zápasů. V posledních čtyřech letech je tento poměr ještě výraznější (340/294).

McDavid tvoří hru svým způsobem. Obvykle se rozjede tak rychle, že ho nikdo nechytí, a když na sebe natáhne dva tři hráče, přihraje kolegům do volného prostoru. Tímto způsobem zářil i v letošním play off, v němž se do sestřihů dostalo mnoho jeho akcí. Kanadský centr dotáhl Edmonton do finále Stanley Cupu a v něm do sedmého duelu, po 25 utkáních byl jasným lídrem v bodech (34) i asistencích (26) a po zásluze si odnesl Conn Smythe Trophy, byť byl nakonec členem poražené družiny.

4. Sidney Crosby (Pittsburgh Penguins)

Nestárnoucí veterán řídí hru Penguins podobně jako před lety, kdy třikrát dovedl tým ke Stanley Cupu. V anketě NHLPA vybrala víc než třetina hokejistů Crosbyho za nejkomplexnějšího hráče ligy a velkou součástí jeho všeumělství jsou právě jeho kreativní schopnosti. O tom, že dělá hráče kolem sebe lepšími, se píše už víc než 15 let.

Kanadský lídr není nejrychlejším ani nejšikovnějším hráčem ligy, ale patří k nejlepším právě díky citu pro hru, vidění, předvídavosti a schopnosti skvělé přihrávky - byť jde třeba o nenápadnou žabku na krátko, kterou však vytvoří výjímečnou ofenzivní situaci pro své spoluhráče. Nepolevuje ani ve 36 letech, v uplynulé sezoně nasbíral 94 bodů, což je u něj nejvíc za posledních pět let. A i když z toho tentokrát nebývale velké množství připadlo na góly (42), jeho 52 nahrávek se přičetlo do celkového počtu 509 v poslední dekádě, v níž je v asistencích pátý v lize.   

5. Aleksander Barkov (Florida Panthers)

Jasná jednička v našem žebříčku nejlépe bránících útočníků nemůže chybět ani mezi desítkou elitních tvůrců hry. Platnost finského tahouna v tomto ohledu byla znát jak v základní části, tak v play off, kde byl vedle obranných povinností mozkem Panthers při přechodu do rychlých brejků i při kombinacích v útočném pásmu.

V základní části odehrál Barkov kvůli zranění jen 73 duelů, v nichž si připsal 80 bodů, z toho 57 asistencí. Naplno to však rozbalil až v play off, kde nasbíral 24 bodů ve 22 zápasech a pomohl 14 asistencemi. To vše přesto, že měl na starosti hlavně bránění největších es soupeře. Kapitán Floridy dotáhl svůj celek ke Stanley Cupu a po McDavidovi byl jasně druhý v hlasování novinářů o Conn Smythe Trophy.

6. Quinn Hughes (Vancouver Canucks)

První obránce v našem žebříčku. Kapitán Canucks byl mozkem týmu, který provedl největší vzestup oproti minulé sezoně. Zatímco v té předešlé se Vancouver nedostal do play off, letos skončil na prvním místě Pacifické divize a poté se probojoval do 2. kola play off.

Hughes na tom měl obrovský podíl: se 75 asistencemi byl čtvrtý v lize a blížil se k průměru jedné nahrávky na zápas. Šlo o druhý nejvyšší počet přihrávek mezi beky za jednu sezonu od roku 1994 - s vyšším počtem (76) končil od té doby jen Erik Karlsson v loňském roce. Hughes využívá pro přechod do útoku svého výtečného pohybu, k tomu však dovede parádně rozehrávat i řídit přesilovku či tlak v útočném pásmu svými pasy od modré čáry. Na to, že mu je teprve 24 let, má úžasný přehled.

7. Mitch Marner (Toronto Maple Leafs)

Zatímco Auston Matthews je především koncovým hráčem, Marner je v Torontu hlavním tvůrcem hry. Na křídle se dovede jak šikovně uvolnit, tak především parádně nahrát Matthewsovi či dalším střelcům do ideální pozice.

V poslední sezoně odehrál jen 69 duelů, přesto v nich zvládl 59 asistencí. V posledních pěti letech je kanadský útočník Maple Leafs v počtu přihrávek pátý v celé NHL s číslem 288 ve 335 startech.

8. Leon Draisaitl (Edmonton Oilers)

Druhá část smrtonosného edmontonského tandemu. Německý centr je jiným typem hráče než McDavid, avšak i on se řadí k elitním playmakerům ligy. Hru netvoří rychlostí ani technikou, ale směsí důrazu, chytrosti a přehledu. Probourá se do pásma a tam ideálně nahraje, vybojuje puk u mantinelu a okamžitě ho naslepo, leč přesně sype před branku na volného spoluhráče.

Draisaitl si v poslední základní části připsal 106 bodů, z toho 65 připadlo na asistence. Dalších 21 nahrávek přidal ve 25 zápasech play off. V posledních pěti letech je s 249 nahrávkami ve 297 startech společně s Panarinem na třetím místě ligy.

9. Jack Hughes (New Jersey Devils)

Jednička draftu 2019 dorostla ve 23 letech v ústředního tvůrce hry Devils, kteří letos neprošli do play off možná především proto, že jejich elitní centr vynechal 20 zápasů kvůli zranění. Ve zbylých 62 nasbíral bratr vancouverského Quinna Hughese 74 bodů, z toho 47 asistencí.

Hughes je jednak šikovným technikem schopným se uvolnit 'na pětníku', ale také mozkem své pětky s velkým přehledem a schopností využít volný led pro nečekanou nahrávku. Pokud bude zdravý, v příští sezoně to určitě rozbalí ještě výš směrem ke stropu svého obrovského potenciálu - podobně jako před rokem, kdy měl v 78 utkáních 56 asistencí a 99 bodů.

10. Sebastian Aho (Carolina Hurricanes)

Rychlý bruslař i technik je skvělým nahrávačem a prvotřídním playmakerem Caroliny, která je mužstvem, jež své soupeře přehrává ze všech týmů NHL nejvíc. Hurricanes měli v základní části nejvyšší poměr střel pro a proti na branku (průměr 33,3 vs. 25,6 na zápas) i nejvyšší statistiku SAT (59,6 procenta).

Do velké míry za to (vedle řady špičkových beků) vděčí Ahovi, který řídí hru první formace a je špičkovým nahrávačem. V 78 zápasech poslední sezony nasbíral 89 bodů, z toho 53 asistencí. V plné formě naděloval spoluhráčům kolem Vánoc, kdy si ve třech duelech připsal devět asistencí a 13 bodů. Aho je i solidním střelcem, ale pro Carolinu je nejdůležitější jako tvůrce hry.

Těsně pod čarou: Nathan MacKinnon, Cale Makar (oba Colorado Avalanche), Erik Karlsson (Pittsburgh)...