Česko-slovenská třicítka: 30.-28. místo

Před 30 lety, 14. září 1993, odstartovaly samostatné nejvyšší soutěže v Česku a Slovensku. K výročí rozdělení federální ligy přinášíme každý čtvrtek seriál mapující třicítku nejlepších českých a slovenských hokejistů v dějinách NHL. V redakčním žebříčku nejde jen o góly, asistence a body, ale i o historický význam a odkaz, který tito hokejisté zanechali jak v zámoří, tak i ve svých rodných zemích. Startujeme trojicí mezi 28. a 30. místem.

30. místo: Václav Prospal (v NHL 1996-2010)

Během kariéry občas připomenul, jak mu doma v Českých Budějovicích prorokovali, že nemá ani na českou extraligu. V NHL ale urputný útočník zvládl odehrát za 16 sezon 1108 utkání, v nichž posbíral 765 bodů (255+510), což mu v historickém českém žebříčku přisuzuje šestou příčku.

Z jeho kritiků se postupně stávali fanoušci. Prospal možná nepatřil mezi ty nejtalentovanější hráče, ale rozhodně vynikal pracovitostí, když navíc dokázal uplatnit i chytrost a velkou předvídavost. Na ledě byl ochotný podstupovat souboje na hraně sebeobětování a v dalším střídání se do nich neúnavně vrhal znovu. V kabině byl i oblíbeným hecířem.

V NHL ho draftovali v roce 1993 ze 71. pozice Philadelphia Flyers a nastupoval i za dalších šest klubů: Ottawa Senators, Florida Panthers, Tampa Bay Lightning, Mighty Ducks of Anaheim, New York Rangers a poslední dvě sezony v Columbus Blue Jackets. V lednu 2014, v necelých 39 letech, pak oznámil svůj konec v profesionálním hokeji.

Nejlepší roky zažil Prospal na Floridě během svého angažmá v Tampě (2001-03, 2005-2008). V sezoně 2002-03 si zde vytvořil 79 body (22+57) osobní rekord a po návratu do klubu v ročníku 2005-06 ho o bodík (25+55) ještě vylepšil.

Paradoxně mu však utekl Stanley Cup, když jako volný hráč podepsal smlouvu v Anaheimu zrovna před sezonou 2003-04, v níž Lightning pod vedením kouče Johna Tortorelly získali trofej. Od svérázného trenéra i jeho tehdejšího asistenta Mike Sullivana však Prospal pochytil řadu poznatků, které se mu hodí i v jeho současné trenérské praxi.

Nedávno byl jmenován asistentem v Rochesteru, který je filiálkou Buffalo Sabres v American Hockey League. A třeba se jednou 'Vinny' objeví i na střídačce v NHL.

29. místo: Ľubomír Višňovský (2000-2015)

Nevynikal výškou (177 cm) ani se nevyžíval ve fyzické hře, zato skvěle bruslil, rozuměl si s pukem a měl úžasný přehled, díky němuž rozdával brilantní přihrávky.

Když byl Višňovský v roce 2000 draftován ve 4. kole ze 118. místa Los Angeles Kings, táhlo mu už na 24 let a měl za sebou šest sezon v áčku Slovanu Bratislava. S přechodem na zámořská kluziště však neměl problémy, v čemž hráli roli i jeho tehdejší spoluhráči v L.A. Žigmund Pálffy a Jozef Stümpel.

V první sezoně za Kings, kde nakonec hbitý zadák strávil celkem sedm let, nasbíral 39 bodů (7+32) a dostal se i do All-Star šestky nováčků. V hlasování o Calder Trophy skončil čtvrtý za triem Jevgenij Nabokov, Brad Richards, Martin Havlát.

V létě 2008 po 499 zápasech za Los Angeles byl vyměněn do Edmonton Oilers, ale necelé dva roky v Kanadě to nebylo ono. Po dalším trejdu v březnu 2010 však pod kalifornským sluníčkem znovu pookřál a Anaheimu odváděl skvělé služby zejména v sezoně 2010-11. V 81 utkáních tehdy nasbíral 68 bodů (18+50) a stal se nejproduktivnějším zadákem soutěže před Nicklasem Lidströmem (62).

V plebiscitu o Norris Trophy ovšem nepronikl mezi finalisty (Lidström, Shea Weber, Zdeno Chára), i když se na dvaceti hlasovacích lístcích objevil na první pozici. Společně s krajanem Chárou vytvořil 'aspoň' obranný pár ve druhé All-Star šestce sezony.

Z výměny do New York Islanders v roce 2012 byl Višňovský hodně rozpačitý, dokonce trejd napadl u arbitráže, ale nakonec na Long Islandu strávil ještě tři sezony. Po neúspěšné zkoušce u Chicago Blackhawks se ve 38 letech vydal domů s pocitem, že NHL je uzavřenou kapitolou.

Celkem v ní za 14 sezon naskočil do 883 zápasů, ve kterých posbíral 495 bodů (128+367) a po celou dobu ho provázela pověst zdatného playmakera.

28. místo - Tomáš Kaberle (1998-2013)

Hokej mu byl předurčen už v kolébce, vždyť táta František starší byl dvojnásobným mistrem světa a účastníkem prvního ročníku Canada Cupu 1976. Tomášovi byl vzorem i o necelých pět let starší bratr František mladší, hned pětinásobný světový šampion a vítěz Stanley Cupu 2006 s Carolina Hurricanes.

Tomáš si na hokejový grál sáhl až o pět let později jako hráč Boston Bruins. V předchozí dekádě se ale bez přehánění stal ikonou Toronto Maple Leafs. Kanadský klub se v roce 1996 postaral o jednu z velkých krádeží v dějinách draftu, když si osmnáctiletého českého mladíka zamluvil až v 8. kole z 204. pozice. Před odchodem do zámoří Kaberle herně rostl doma v Kladně.

V první zámořské sezoně za Maple Leafs měl ještě limitovaný čas na ledě, ale od druhé už začal trenéry přesvědčovat o své nepostradatelnosti. Kaberle vynikal zejména v přesilovkách, brilantně ovládal puk, jen občas zapomínal víc střílet - jeho gólovým maximem je 11 branek z ročníků 2002-03 a 2006-07. I ve své nejproduktivnější sezoně 2005-06, kdy byl se 67 body pátým nejlepším obráncem sezony, vstřelil jen devět branek.

Zatímco v Torontu si bez něj obranu nedokázali vůbec představit, v rámci NHL byl stále trochu nedoceněný. Asi i kvůli tomu, že nehrál zámořskou 'raubírnu', což byl výraz jeho otce, ale snažil se důsledně o kombinační hokej.

Před play off 2011 přišla výměna, bostonský management viděl v Kaberlem jeden z chybějících dílků sestavy, která v play off došla až ke Stanley Cupu. S ním se pak nadšený obránce chlubil doma ve Velké Dobré.

Na nejlepší roky v Torontu, kde strávil skoro 12 sezon a stal se druhým nejproduktivnějším bekem jeho historie za Börje Salmingem, pak už ale nenavázal. Za Hurricanes, kteří s ním v roce 2011 uzavřeli tříletý kontrakt, odehrál jen 29 zápasů a přesunul se do Montreal Canadiens. Z NHL se vytratil trochu předčasně. Jen 16 startů před odehranou tisícovkou.

Během 984 zápasů si Kaberle připsal 563 bodů (87+476), dalších 102 startů s bilancí 6+33 přidal v play off. I čísla dokazují, jak mimořádného obránce v něm Češi měli.