czech anniversary series 27-25

Před 30 lety, 14. září 1993, odstartovaly samostatné nejvyšší soutěže v Česku a Slovensku. K výročí rozdělení federální ligy přinášíme každý čtvrtek seriál mapující třicítku nejlepších českých a slovenských hokejistů v dějinách NHL. V redakčním žebříčku nejde jen o góly, asistence a body, ale i o historický význam a odkaz, který tito hokejisté zanechali jak v zámoří, tak i ve svých rodných zemích. Pokračujeme trojicí mezi 27. a 25. místem.

27. Robert Lang (v NHL 1992-2010)

Přesná střela, ladný skluz a jistá nenapodobitelná elegance dělaly z Langa hráče, který svým nejlepším momentům dokázal vtisknout i estetické kvality. Nebyl to 'franchise player', který je spojený s jedním klubem. Kdekoli se ale objevil, odvedl cenné služby a spoluhráči na něj rádi vzpomínají.

Když se po pádu komunismu ve východní Evropě otevřela stavidla, chtěl být teplický rodák a odchovanec u toho. Draft 1990, v němž si ho vybrali Los Angeles Kings, byl jen prologem. Po odchodu do zámoří strávil první dva roky spíš na farmě ve Phoenixu v IHL. Po čtyřech sezonách v Kalifornii s krátkou zastávkou u Boston Bruins (3 zápasy) zakotvil v Pittsburgh Penguins, kde ve společnosti Jaromíra Jágra a dalších Čechů herně i statisticky vyrostl.

V každé ze svých prvních čtyř sezon v Pensylvánii navyšoval svůj bodový zisk. 22, 44, 65 a v ročníku 2000-01 zaznamenal v 82 zápasech 80 bodů (32+48), což je Langův zámořský osobní rekord. Jágra později následoval do Washington Capitals, kde měl dvě dobré sezony se 69 a poté 79 body, z nichž posledních šest už ale posbíral jako hráč Detroit Red Wings.

Na olympijského vítěze z Nagana se nepohlíželo jako na týmového lídra, ale rozhodně jako na spolehlivého a produktivního centra druhé a později třetí lajny, který si ale jméno nepokazil ani v závěru kariéry u Chicago Blackhawks a Montreal Canadiens.

Za každých okolností byl i dobrým parťákem, který si chtěl kariéru také trochu užít a litoval mladší hráče, že s nástupem sociálních sítí takřka ztratili soukromí.

Langovi o 11 zápasů unikla tisícovka, ale přesto jsou jeho čísla v českém žebříčku víc než solidní. 989 startů (14. místo), 703 bodů (11.), 261 gólů (10.) a 442 asistencí (9.).

26. Martin Straka (1992-2008)

Devatenáctka draftu 1992 nastartovala svou zámořskou kariéru u Pittsburgh Penguins, kam se po dvouleté cestovatelské odyseji (Ottawa Senators, New York Islanders, Florida Panthers) zase vrátila. V Pensylvánii si Straka odkroutil nejlepší roky kariéry, ale bagatelizovat jeho roli na pouhého pobočníka Jaromíra Jágra by nebylo fér.

Nevysoký postavou (175 cm), o to dravější a zarputilejší útočník se stal u Penguins jednou z klíčových postav. V sezoně 1998-99 si 35 góly vytvořil střelecký rekord, v ročníku 2000-01 stanovil ten bodový (95). A k tomu se v důležitých momentech prosazoval i v play off. Díky své herní inteligenci se dokázal vyhýbat střetům s těžkotonážními protivníky a stal se přirozeným lídrem týmu.

Ke Stanley Cupu měl ale nejblíž při působení u Florida Panthers, kteří v roce 1996 senzačně prošli až do finále a vyřadili při tom i Pittsburgh. Na úporný styl Panthers tehdy před 27 lety vyzráli až v poslední sérii Colorado Avalanche.

florida straka

Úspěchů se Straka dočkal i na mezinárodním ledě, když získal zlatou medaili na olympijských hrách v Naganu (1998), bronz na olympiádě v Turíně (2006) a zlato na mistrovství světa IIHF 2005 ve Vídni. Tři výborné sezony měl také u New York Rangers (2005-08), kde si zopakoval svou úspěšnou spolupráci s Jágrem, který si Straku jako centra nemohl vynachválit.

Celkem si plzeňský patriot odkroutil v NHL 15 sezon, během nichž zvládl 954 zápasů a 717 bodů (257+460), což ho v historické tabulce českých hráčů řadí na dělené 9. místo v produktivitě společně s Petrem Nedvědem. Svůj potenciál využil Straka v zámořských arénách naplno.

25. Pavol Demitra (1993-2010)

Prototyp kreativního hráče, který stejně dobře střílel i nahrával a k tomu dával akcím originální myšlenku. Že byl v roce 1993 draftován (Ottawa) až v devátém kole z 227. místa, patří dnes k raritám historických statistik. Během tří let u Senators ovšem Demitra nedostal moc možností předvést svůj potenciál, odehrál za první tým jen 59 zápasů, zatímco v nižší American Hockey League 150.

Po trejdu do St. Louis Blues začínal také na farmě, od druhé sezony (1997-98) se však stal jednou z nepostradatelných opor. V Missouri zažil dubnický rodák opravdu nejlepší roky kariéry. Třikrát (1999, 2000, 2002) byl vybrán na All-Star Game NHL, v roce 2000 pak dokonce získal Lady Byng Trophy pro hráče, jenž své dovednosti dokáže zkombinovat s nezáludnou hrou a gentlemanským chováním. Demitra tehdy za celou sezonu inkasoval pouze čtyři menší tresty.

Za 494 zápasů v dresu Blues posbíral 493 bodů, v klubové historii mu tak patří sedmé místo. O tři body za Alexandrem Steenem, který však potřeboval o 271 startů víc...

O hvězdný status Demitra nepřišel ani po výluce v sezoně 2004-05, po níž podepsal tříletý kontrakt s Los Angeles Kings. Už po roce byl ale vyměněn do Minnesota Wild, kde si zahrál s Mariánem Gáboríkem. Do Kanady se vrátil při angažmá u Vancouver Canucks, druhý rok mu ovšem pokazilo zranění ramene.

Nezabránilo mu ale ve startu na olympiádě, která se konala právě ve Vancouveru a Demitra na ní odehrál svůj životní turnaj. S 10 body (3+7) byl nejproduktivnějším hráčem i členem All-Star týmu, Slovensku však medaile těsně unikla.

Demitrovy statistiky v NHL čítají celkem 847 zápasů, během nichž zaznamenal 768 bodů (304+464), což ho mezi rodáky ze Slovenska řadí na šestou příčku. Na tragicky zesnulou legendu, která zahynula v září 2011 při leteckém neštěstí hokejistů ruské Jaroslavle, se ale nezapomnělo ani v zámoří.

Příbuzný obsah