Jágr: Už budu dělat jen to, co mě činí šťastným

Únorové vyvěšení čísla 68 ke stropu PPG Paints Areny potvrdilo fakt, že srdce Jaromíra Jágra patří vedle mateřského Kladna klubu Pittsburgh Penguins. Legendární český útočník však zanechal silnou stopu i během angažmá u New Jersey Devils, a tak je jen logické, že na pátečním zápase NHL Global Series v pražské O2 areně mezi Devils a Buffalo Sabres nemohl chybět.

Druhý nejproduktivnější hokejista historie NHL obstaral za jásotu publika čestné vhazování mezi forvarda New Jersey Ondřeje Paláta a obránce Rasmuse Dahlina, kapitána Sabres. Poté ze skyboxu sledoval zápas, který celek z Newarku vyhrál 4:1.

"V New Jersey jsem si to hodně užil," řekl NHL.com/cs Jágr, jenž mezi lety 2013-2015 v necelých dvou sezonách odehrál za Devils 139 duelů s 35 góly a 96 body.

"Šel jsem tam z Boston (Bruins), kde jsme prohráli finále. Nevěděl jsem, kde budu hrát, v Bostonu mi řekli, že mě znovu nepodepíšou," vzpomínal. "Měl jsem kliku, protože (Ilja) Kovalčuk zrovna odcházel do Ruska a Devils hledali pravé křídlo. A (tehdejší generální manažer) Lou (Lamoriello)... Lou a Jágr dohromady? Stalo se a od té doby jsou z nás velmi dobří přátelé. Potkal jsem ho loni v Pittsburghu, kde po ceremoniálu zrovna hráli Islanders. A měl jsem z toho velkou radost, že ho vidím."

Když bylo před uzávěrkou přestupů v sezoně 2014-15 jasné, že New Jersey se nedostane do play off, vyměnil nekompromisní boss Lamoriello slavného Čecha do Florida Panthers. Tam tehdy třiačtyřicetiletý Jágr prožil poslední vydařené angažmá v NHL, než se přes krátkou štaci u Calgary Flames vrátil v ročníku 2017-18 do Kladna.

Ve středočeském klubu, který sám vlastní, se od té doby stal nepostradatelnou personou. Ještě nyní, v 52 letech, je stále aktivním hráčem: v nové sezoně nastoupil zatím do všech sedmi utkání s bilancí 1+1. A byť zároveň točí dokument o své poslední sezoně, sám naznačil, že konec kariéry nelze brát jako definitivní věc.

"Víte co, zítřek může být můj poslední den, chápete, jak to myslím?" pousmál se Jágr. "Člověk nikdy neví. Když jsem loni letěl do Pittsburghu, rozhodl jsem se tam, že už budu dělat jen věci, které mě činí šťastným. A taky jsem hodně shodil. Bylo to těžké, měl jsem (120 kilogramů), skutečně jsem tolik vážil. Bylo pro mě složité hrát," vysvětloval pro NHL.com/cs.

"Chtěl jsem být dobrý, ale byl jsem příliš těžký, ani jsem si to neužíval a taky jsem se bál, že se kvůli váze zraním. Tak jsem shodil nějaká kila a mám podobnou váhu, jako když jsem hrával v NHL, ani nebývám tolik unavený. Užívám si to o dost víc než v posledních pár letech."

Jágr odehrál v NHL 1733 zápasů, dal 766 gólů, nasbíral 1921 bodů. Dvakrát vyhrál Stanley Cup, získal zlato na olympiádě 1998 v Naganu a na dvou světových šampionátech IIHF (2005, 2010), tím pádem je členem Triple Gold Clubu. Z NHL má vedle řady dalších ocenění i Hart Trophy a pět sošek Art Ross Trophy pro krále bodování.

Letos hraje svou 37. profesionální sezonu.

Silný pramen, z něhož prýští jeho láska k hokeji, se přesto stále ještě nevsákl do země.

"(Vášeň pro hokej) je jedna věc. Další je, že dělám to, co jsem dělal celý život od svých tří let. Je to něco, co mi vůbec nevadí. Když v mojí hale není nikdo jiný, tak jdu na led, jako když jde někdo jiný do lesa. Je to součást mého života, prostor, v němž jsem šťastný, v němž mám svobodnou mysl," popisoval Jágr.

"Lidi se mě často ptají: Proč to pořád děláš? Ale mým cílem nikdy nebylo vyhrát tohle, tohle a tohle. Chtěl jsem si hokej užívat, protože ho miluju. To říkám opakovaně a můj táta, než umřel, měl ostatně stejný přístup. Dělat to, co vás činí šťastným."

Jágr však není jen hráčem. V roli majitele zasahuje do řízení oddílu, v létě se snaží postavit pro Kladno, které navzdory slavné tradici rozhodně nepatří k extraligovým velkoklubům, co možná nejsilnější kádr. Z toho důvodu musí pracovat se sponzory, lákat a hýčkat si je.

"Tady v Evropě se manažer stará o peníze, což je velmi těžké, protože tady hokej není takový byznys. Hledáte peníze, chodíte za lidmi, aby vám je dali, hledáte sponzory. V USA je to jednodušší, řekl bych. Protože tam je to byznys a když hrajete dobře, lidi přijdou," přemítal.

"Jasně, nikdo vám nikdy nic nezaručí. Ale tady ekonomika není tak dobrá, takže vstupenky nestojí mnoho a tím pádem z nich máte 15, 20 procent klubového příjmu. Takže těch zbývajících 80 procent musíte najít někde jinde."

Z tohoto pohledu by ho v budoucnu lákala spíš práce pro klub NHL. A ač má příjemné vzpomínky na New Jersey, v tomto ohledu jsou pro něj jasnou jedničkou Penguins.

"Jak jsem řekl (během vyvěšování dresu) v Pittsburghu, konečně jsem pochopil, kam náležím. Hrál jsem za spoustu týmů a užíval jsem si každou minutu na každé štaci, ale nejvíc času jsem strávil tam, jsem zkrátka 'Pittsburgh Penguin'. Trochu o tom mluvíme, ale muselo by to být něco, co by mě učinilo šťastným, jak jsem zmínil," naznačil, že nevylučuje budoucí roli ve vedení Penguins.

"Myslím si, že bych mohl pomoci hráčům. Pořád hokej miluju a mám dar vidět ho jinak než ostatní, to mi umožnilo hrát tak dlouho. Chci cítit, že když bych měl někomu radit, tak o ty rady druhá strana také stojí. Musí to být oboustranné," upozornil Jágr.

"Nechci dělat policajta a říkat: Musíš dělat tohle, tohle a tohle. Pokud vidíte, že si někdo jde pro radu, je jasné, že chce být lepší - vy to víte a on taky. Zažil jsem to na Floridě s (Jonathanem Huberdeauem), s (Aleksanderem Barkovem). Mluvili jsme o hokeji a cítil jsem, že se chtěli zlepšovat. Potřebuju vidět v tomto směru vždycky zájem druhé strany."