Kouč legend. McLellan vypráví, jak trénovat Crosbyho a McDavida

Na světě není moc trenérů, kteří by v kariéře vedli Connora McDavida, Sidneyho Crosbyho i Nathana MacKinnona.

Todd McLellan to o sobě říct může.

McDavida ještě s Leonem Draisaitlem koučoval při své štaci v Edmonton Oilers, Crosbyho s MacKinnonem na mistrovství světa IIHF 2015 v Praze, které Kanada pod jeho kuratelou jasně opanovala.

A právě do české metropole zamířil během zápasů NHL Global Series mezi New Jersey Devils a Buffalo Sabres, aby tu při semináři Coaching Clinic nechal nahlédnout do svých metod zdejším šéfům střídaček.

"Na Prahu mám jen ty nejlepší vzpomínky," tvrdil při exkluzivním rozhovoru pro NHL.com/cs. "Jedním důvodem je pochopitelně to, že jsme tu byli s kanadským nároďákem hodně úspěšní. Páni, jak nadupaný mančaft jsme tu tenkrát měli! Vedle Crosbyho s MacKinnonem třeba i Brenta Burnse, Taylora Halla, Matta Duchenea, Ryana O'Reillyho, mnoho dalších es. Já si ten turnaj ale pamatuju i podle toho, že jsem tu tehdy měl na tři týdny i svého syna. Strávil s mužstvem každou vteřinu. Takže jsem měl ve výsledku dojem, jako kdyby tu zlatou medaili vyhrál i on."

Město nad Vltavou ale muži, který jako asistent vyhrál v roce 2008 Stanley Cup s Detroit Red Wings, učarovalo i z jiných hledisek.

"Jasně - nemohlo mi uniknout, jak krásné to tady je," vysvětloval. "I česká kuchyně mi chutnala, zamlouvala se mi zdejší kultura. Hlavně si ale pamatuju, jaký dojem na mě udělali lidi. Podle mého totiž čeští fanoušci skutečně rozumí hokeji. Při mistrovství jsem obdivoval, že fandili i ostatním týmům, nejen tomu svému. Dokázali ocenit, když se hráčům na ledě něco povedlo. Navíc jich chodilo strašně moc, na českých zimácích bývá tradičně báječná atmosféra."

Kanadská reprezentace na MS 2015 patřila skutečně k nejsilnějším, jakou kdy hokejová vlast za oceán vyslala. Jen si to vybavte - kromě již zmíněných jmen do ní patřili třeba i Jason Spezza, Jordan Eberle, Claude Giroux, Tyler Seguin, Aaron Ekblad, Sean Couturier, Tyler Toffoli.

Skoro se tomu zpětně ani nechce věřit!

Podle toho vypadaly i výsledky. Kanada zvítězila ve všech deseti mačích, ve finále smetla Rusko 6:1. Zlato si odvezla poprvé od roku 2007.

"Tenkrát se to sešlo, že v play off NHL vypadlo brzy hodně zajímavých kanadských hráčů," vybavil si McLellan. "Když jsme tedy letěli do Česka, věděli jsme, že budeme mít kvalitní soubor. Jen šlo o to, dát jej co nejvíc dohromady. Utvořit z něj partu," uvedl.

"Důležité bylo, že každý přijal svou roli. A pak - měli jsme Sida. Hvězdu, která se na šampionátu v Česku mohla dostat do Triple Gold Clubu (pro držitele prvenství z olympiády, MS a vítěze Stanley Cupu). Vím, že pro hodně kluků z mančaftu to byla velká motivace, aby mu do této vybrané společnosti pomohli."

I výběr snů měl slabší okamžik. To když ve skupině prohrával po první třetině se Švédskem 0:3.

Tehdy se ukázalo, že vedle hráčského talentu je potřeba mít i trenéra, který umí hasit krize.

"Nezbývalo nám, než zvýšit hlas," připustil. "Bylo nezbytné jim zdůraznit, že k výhrám někdy nestačí jen samotné nadání. Že je nutné to odmakat. Tenkrát jsme zápas otočili, vyhráli jsme 6:4. A ve výsledku nám to hodně pomohlo."

McLellan přiznává, že trénovat Kanadu na světovém šampionátu je hodně specifický úkol. Hráče NHL k účasti na turnaji nic nenutí, po náročné sezoně v lize musí sami chtít přijet.

"Proto je z kanadského pohledu vždy důležité, aby je na mistrovství čekala i nějaká zábava," řekl. "Mají za sebou 82 utkání základní části, někdy i další bitvy v 1. kole play off. Bývají unavení, obouchaní. Takže je to v té partě musí bavit. Plusem je i to, pokud si do Evropy vezmou rodiny."

Kouč, který vzhledem tak trochu připomíná českého baviče Michala Suchánka, si ani s odstupem nemůže vynachválit tehdejší spolupráci s Crosbym. V jeho očích nejde o výjimečného hráče pouze podle statistik.

"Vést Sida je neuvěřitelně snadné," popisoval. "Především - on naprosto respektuje, co po něm kouč chce. Vedle toho dává najevo nesmírný respekt i ke svým spoluhráčům. Má na sebe hodně vysoké nároky, vyznačuje se extrémními lídrovskými předpoklady. Proto byla práce s ním radost. Museli jsme tým na jedné straně udržet organizovaný, na druhé se ti kluci museli hokejem i bavit. Proto jsme jim současně dávali i určitou volnost. Aby se nám to nevymklo z rukou, potřebovali jsme Sidovu spolupráci. A on v tom byl obrovsky cenný pomocník."

Koučování superhvězd je jednou z nejtěžších trenérských disciplín. Není tedy divu, že právě o tomto tématu McLellan mluvil s kolegou Jayem Woodcroftem i při trenérské konferenci v pražském O2 Universu. Woodcroft, který roky dělal McLellanovi v NHL asistenta, v tomto ohledu ocenil zkušenosti z jejich společného angažmá v Detroitu, kde pracovali i s největšími esy typu Nicklase Lidströma, Chrise Cheliose či Pavla Dacjuka.

"Souhlasím s Jayem. Působení u Red Wings zpětně označuji hokejovým Harvardem," řekl McLellan. "Nešlo jen o Lidströma, o Dacjuka, ale o celé prostředí, které tvořily i tehdy ještě žijící legendy typu Gordieho Howea. Pro nás to prostě byla obrovská škola, díky níž se můžete strašně moc naučit. Stačí mít oči otevřené."

McLellan se považuje za šťastného člověka. Už jen proto, s jakými hvězdami se mohl při své práci setkat.

Když o nich přemýšlí, mají prý až překvapivě mnoho společného.

"Vezměte si Crosbyho a McDavida. Ano, budou se lišit herním stylem, bruslením. Spojuje je ale stejně profesionální přístup. Respekt k hokeji, k jeho historii, k fanouškům," vysvětloval.

"Pamatuju si scénu ze zasněženého a promrzlého Chicaga, kam ve dvě ráno přiletěli Oilers. A Wayne Gretzky a McDavid ani v té chumelenici a slotě neodmítli se dlouze podepisovat dětem, které na ně i v tak pozdním čase čekali. Hráči jejich typu prostě vědí, co pro svůj sport znamenají. Tak se chovají opravdové superstars. Ikony."

Sám v Edmontonu trénoval v letech 2015-18. Byl tedy u éry nenaplněných očekávání Oilers. Letošní cestu McDavida a spol. až do finále play off proti Florida Panthers sledoval už zpovzdálí.

"Za mého působení v Albertě byli Connor s Leonem ještě mladými kluky," tvrdil. "Samozřejmě byli extrémně talentovaní, šikovní. Pořád se ale ještě učili, jak vyhrávat. Tuhle fázi už mají zjevně za sebou. Teď už jsou na výhry připraveni."

Během své kariéry měl i spoustu dalších zajímavých svěřenců, někteří měli i české pasy. Vyslanci Jágrovy vlasti měli podle slavného kouče většinou několik totožných rysů - charakter, urostlou figuru, sílu.

Jedním z těch, které rozhodně zdobí herkulovská síla, je podle McLellana třeba Tomáš Hertl. Vždy usměvavého centra McLellan vedl při jeho začátcích v San Jose Sharks.

"Pořád jsme spolu v kontaktu, je to skvělý člověk," mínil. "Dospěl, už je z něj táta od rodiny. Přitom já si pořád pamatuji, kým byl zkraje. Neuměl pořádně anglicky, vlastně ještě asi ani neměl řidičák, snad se ani neholil. I tak ovšem už bylo poznat, že jde o talentovaného hráče. Vidíte, dnes je z něj lídr svého týmu. Nepochybně na tom má vliv fakt, s kolika vynikajícími tahouny se v kariéře potkal. Když se učíte od Joea Thorntona a Patricka Marleaua, musí to být poznat."

Poslouchat McLellana je nesmírně poutavé. I jeho vystoupení při Coaching Clinic mělo velký úspěch, dokázal svým proslovem doslova očarovat všechny přítomné.

Jisté je, že ani on na tuhle svou návštěvu Prahy jen tak nezapomene.

Tentokrát si s sebou do Česka vzal manželku, nadšeně ji ve starobylém centru ukazoval svá oblíbená místa. A když si spolu před víkendem dávali skleničku vína u Vltavy, řekla mu: "Teď už chápu, proč se o Praze říká, že je kouzelná."

Platí to o ní, ať už si domů vezete placku ze zlata, nebo jen kupu krásných vzpomínek.