Když v roce 1982 ukončil aktivní kariéru Serge Savard, stal se Gainey naprosto přirozeně jeho nástupcem na pozici kapitána.
"Zažil jsem v Montrealu tolik úspěchů. Na začátku osmdesátých let to už tak slavné nebylo, ale od půlky dekády jsme zase začali tvořit dobrý tým, který pak byl schopen vyhrát Stanley Cup v roce 1986," těšilo Gaineyho, jenž rád propagoval věkovou vyváženost.
"Měli jsme tu skvělé mladé hráče, což byli Patrick Roy, Claude Lemieux, Chris Chelios a Petr Svoboda, ale v týmu jsem byl i já, nebo Larry Robinson. Tehdy jsme ctili stabilitu," popisoval Gainey a připomněl staré dobré časy, které v 70. letech panovaly v Montrealu a na něž se už jen nostalgicky vzpomíná.
"V kanadských městech je už prakticky nemožné, aby hráči žili tak uvolněným stylem, jaký jsme si užívali během těch šampionských let. Skočil jsem do autobusu na Sherbrooke Street, vystoupil jsem na Atwater, cestou mě pár lidí pozdravilo a já v klidu došel do haly," vzpomínal Gainey.
Více k tématu: [Pět českých momentů]
V letech 2003-2010 působil také v roli generálního manažera Canadiens. Mezi jeho majstrštyky patřil výběr Careyho Price v 1. kole draftu 2005, o dva roky později ve druhém kole ukázal na P.K. Subbana. A když v roce 2006 vyhodil kouče Claudea Juliena a po něm také Guy Carbonneaua, zaskočil za ně i jako kouč.
"Hráči jsou jiní, než jsme byli my. Přijedou autem z předměstí, nechají ho na podzemním parkovišti v aréně, po tréninku se tady nají a jedou zase domů. Takhle jsme my nežili. Ale to je pryč," povzdechl si Gainey.
Historický význam
Ze tří dynastií Canadiens (pět Stanley Cupů v letech 1956-60, čtyři během let 1964-69) se pochopitelně nejvíc spoléhá na tu poslední z let 1976-79. Dva šampionské týmy z tohoto období se také probojovaly v hlasování fanoušků mezi desítku nejlepších mužstev NHL všech dob.
Vítězové z roku 1979 sice v tomto výběru chybí, 15 hráčů nicméně dokázalo posbírat čtyři Stanley Cupy v řadě: kromě Gaineyho, Cournoyera, Drydena, Lafleura, Robinsona, Lemairea, Lamberta a Savarda také Rick Chartraw, Doug Jarvis, Guy Lapointe, Michel Larocque, Doug Risebrough, Steve Shutt a Mario Tremblay.
Ze slavné fotografie z května 1979 už sice není poznat, čí ruce vlastně podpírají Gaineyho, ale to není podstatné. Montreal v tom období vítězil společnou týmovou silou. V tom je symbolika Bennettova snímku, který může současníkům posloužit i jako trvalá inspirace.