"Už od dob, kdy jsme ho skautovali jako juniora, mě zaujala jeho soutěživost," vrátil se generální manažer Pierre Dorion k roku 2008, kdy Senators získali v trejdu 15. výběr v draftu a zvolili si švédský talent.
Právě tahle vlastnost zvedá do ottawského kapitána do vyšších a vyšších pater. Jeden příklad: když loni získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce NHL Drew Doughty z Los Angeles Kings, Karlsson byl hodně zklamaný. Věřil, že cenu dostane on, že měl lepší sezonu než jeho konkurent. A tohle naštvání proměnil v motivaci, s níž v létě pracoval na novém a novém vylepšení své hry.
Výsledkem byla sezona, v níž nejen že nasbíral 71 bodů (to u něj ostatně není žádná výjimečná cifra), ale hlavně se výrazně zlepšil v defenzivě.
"Byl skvělý. Popasoval se se všemi výzvami, které na něj číhaly. Sžil se s novým stylem hry (pod koučem Guyem Boucherem). Blokuje střely, odebírá puky. Když s ním sedíte v kabině, nemusíte váhat, kdo je nejlepším hráčem na světě. Nám je to naprosto jasné," prohlásil útočník Clarke MacArthur.
Boucher uvěřil, že se ofenzivně výborný Karlsson může zlepšovat i v obranné činnosti. Začal ho výrazněji nasazovat do oslabení. Do situací, kdy tým vede o gól a vhazuje se v obranném pásmu.
"Vím, že tyhle momenty zvládá dobře. Jen na ně někdy třeba neměl energii, protože tak moc pracuje pro ofenzivu, tolik toho nabruslí, je skvělý na puku i v poziční hře. Ale on dokáže i ty další věci, které má ve výbavě dobrý defenzivní zadák," řekl kouč.
Karlsson dokázal, že má dost energie na to, aby dominoval na obou stranách ledu. Nejen v základní části, ale i v play off, kde běžně hraje kolem 27 minut za zápas a kde má po 16 startech 15 bodů za dva góly a 13 asistencí a k tomu +13 v plus/minus hodnocení. Právě to je důkaz toho, že se z něj stal jeden z nejlepších celoplošných hokejistů - vždyť v předešlé sezoně končil základní část s bilancí -2, letos s +10.