Český obránce začal mnohem víc přemýšlet o tom, jak se vyvarovat trestům. Jak zajistit, aby soupeře trefil pokud možno vždy čistě. Jak se vyhnout ranám do hlavy. Řešil to s koučem Davem Hakstolem. probíral to s otcem, někdejším řízným reprezentačním zadákem Leo Gudasem.
"Narážel jsem při tom na dva problémy. První jsou situace, kdy se soupeř skloní a má hlavu dole, tam je těžké reagovat a na poslední chvíli ubrat, ale vím, že do toho nemůžu jít tak ostře. Druhý problém jsou malí hráči. Uvědomil jsem si, že vždycky, když jdu do střetu s někým menším, tak musím dávat pozor, abych ho netrefil do hlavy," popisuje Gudas, jak probíhalo 'zkrocení zlého muže' Flyers.
"Samozřejmě vím, že jsem v tomto ohledu hodně sledovaný hráč, takže si na ty zákroky potřebuju dávat pozor a rozpoznávat, kdy do toho vlétnout s větší, nebo s menší razancí. A musím to zaklepat, zatím se mi to docela daří."
Ne, rozhodně to není tak, že by Gudas vyměkl. Že by už nechodil do tvrdých střetů, do rvaček, nesnažil se trefovat soupeře. To od něj rozhodně nečekejte, ostatně takový styl má v krvi po tátovi. V dunivých hitech se dál vyžívá, fyzické střety pořád vyhledává.
Jen už o nich není tolik slyšet, protože jsou většinou čisté.