Vegas_Caps

Ve sportu je zvykem brát si příklad z těch úspěšných. Nejlépe rovnou ze šampionů. A nejinak tomu je i v NHL.
Když Los Angeles Kings vyhráli Stanley Cup v letech 2012 a 2014, zdálo se, že týmy se učí jejich stylu - celoplošné neúnavné defenzivě s pohybem celého bloku dopředu i dozadu, s co nejmenším množstvím rizika a minimální šancí na brejky soupeře.

Když vyhráli v posledních dvou letech Pittsburgh Penguins, liga se pootočila jejich směrem. Už žádné pětičlenné kompaktní bloky, neustálé nahazování a hra ve stylu 'hlavně neudělat chybu'. Naopak: dnes frčí bleskový přechod do útoku i za cenu občasné ztráty puku, tvořivost, kombinace, výlety obránců do ofenzivy.
"Nám vždycky trenéři říkali: 'Nesmíš opustit obranné pásmo, dokud ho neopustí puk. Kdyby se to podělalo, ať jsi vzadu a můžeš to hasit.' To už je v moderním hokeji úplně jinak. Tým získá puk, hned mažou dva dopředu. A kdyby něco, od toho tam je gólman, aby to chytil," popisoval v průběhu této sezony Jaromír Jágr z Calgary Flames, jak se hokej změnil.
Nebylo to sice výhradně díky dvěma posledním triumfům Pittsburghu, největší díl na tom má vlna šikovných rychlých útočníků, kteří v mladém věku zaplavili NHL. Ale Penguins k tomu určitě výrazně pomohli, protože přesně takovým stylem hráli, když získali dva tituly po sobě.
Více k tématu: [Capitals se semkli, ve 2. finále zabral celý tým]
Ostatní zkrátka kopírují vítěze. Trenéři se snaží vtisknout svému týmu jeho úspěšný styl, manažeři k tomu nakupují vhodné typy hráčů. V posledních letech vymizeli klasičtí bitkaři, technika vítězí nad důrazem, místo statných metrákových zadáků jsou v kurzu menší a pohybliví beci.
"Dneska jsou tady všichni obránci rychlí a útoční. Už se nehraje proti žádným golemům, tyhle typy obránců, to už je dávno pryč. Je zajímavé, že někteří by to před deseti lety snad ani nemohli hrát, dnes dominují," všiml si Jágr.

Při sledování letošních finalistů, z nich vzejdou noví šampioni, se tak nabízí otázka: Co ostatní okopírují od nich? A odpověď vůbec není jednoznačná.
Vegas Golden Knights mají kádr složený z těch, kteří nebyli ostatním klubům dost dobří na to, aby si je ochránili pro rozšiřovací draft. Sami si říkají 'Misfits', tedy ti, kteří nikam nezapadli. Tým je produktem složeným ze zbytků a to, jak se dal dohromady, ve svém prvním roce vyhrál Pacifickou divizi a na cestě do finále Stanley Cupu odklidil Los Angeles Kings, San Jose Sharks i Winnipeg Jets, je téměř neuvěřitelné.
Washington Capitals jsou zase partou, která je na papíře slabší než ty z předchozích sezon. Mančaftem, jenž byl vystavěn k úspěchu - avšak k úspěchu někdy před dvěma lety. Tehdy měl nejsilnější kádr, jehož potenciál kulminoval před tím, než tlak na platový strop donutil generálního manažera Briana MacLellana uvolnit třeba Justina Williamse, Marcuse Johanssona nebo Kevina Shattenkirka.
Ten úspěch se však dostavil jaksi se zpožděním. Tedy pokud nepočítáme dvě Presidents' Trophy, po nichž Capitals vypadli vždy ve druhém kole. Výš v play off prorazili až letos, kdy se to od nich až tak nečekalo a kdy muselo vedení nahradit opory z vlastních zdrojů - většinou mladými hráči jako Jakub Vrána, Chandler Stephenson, Christian Djoos...
Jakou identitu má Vegas? A jakou vlastně Washington?
Hlavní devizou těch prvních je vynikající gólman, psychická síla, schopnost rychle odpovídat na špatný vývoj a stoický klid. Hlavní devizou těch druhých bojovnost, odolnost (nejspíš získaná i zmiňovanou zkušeností z posledních dvou let) a obrovská motivace...

...což jsou všechno věci, které se při skládání kádru i při stanovování herního stylu dost těžko kopírují.
Nový mistr bude tentokrát méně čitelný než ti předchozí. A bude to pro něj jen a jen výhoda.
Všechny novinky a zprávy ze Stanley Cupu na Twitteru [@NHLcz]