Proč se z Blues ve finiši stal uzlíček nervů

Po devíti letech chybějí Chicago Blackhawks v play off - a teď se starají aspoň o to, aby tam po šesti letech nebyli ani St. Louis Blues.
Gól Duncana Keitha v čase 59:51 totiž snížil postupové naděje týmu z Missouri, který propásl ohromnou šanci dostat se na pozici druhé divoké karty v Západní konferenci.

Finiš základní části bude zběsilý: v pátek hrají Blues s Blackhawks znovu a na závěr mají na programu duel s Colorado Avalanche, na než nyní ztrácejí bod. Jenže mužstvo z Denveru už ve čtvrtek nastoupí v San Jose, kde svůj náskok může zvýšit na tři body.
Více k tématu: [Dramata v cílové rovince: Pět taháků závěru sezony]
Další porážka St. Louis s Chicagem by tak znamenala pro Bluesmany konec sezony.
Co se to letos stalo s někdejšími siláky Centrální divize? Blackhawks jsou sedmnáct bodů pod postupovou hladinou. St. Louis se střídavě topí a vynořuje, po středečním kolapsu mu ale začal docházet kyslík. Pořád však mají Blues osud ve vlastních rukách.

Teď je ale otázkou, jak s nimi v cílové rovince základní části zamává prohra 3:4 v zápase, ve kterém vedli 3:1 a měli další šance na zvýšení náskoku. O tom by Ivan Barbashev a Vladimír Sobotka mohli vyprávět. Pak ovšem Blues inkasovali při vlastní přesilovce a křeč poslední třetiny vyvrcholila faulem Chrise Butlera, který v úplném závěru potrestal Keith.
"Věděli jsme moc dobře, jak jsou ty body pro ně důležité. Samozřejmě to byl z jejich pohledu velký zápas, ale my se vždycky snažíme vyhrát," prohlásil střelec vítězné branky.
Blues jsou pro Chicago velkým rivalem, s nímž mají i otevřené účty z minulých play off. Před čtyřmi lety v prvním kole Chicago vyhrálo 4:2 na zápasy, o dva roky později ale ve stejné fázi vypadlo se stejným soupeřem v sedmi utkáních.
St. Louis v posledních dnech nevypadá jako moc dobře vyladěné soukolí, z posledních čtyř zápasů získalo jen bod a hlavně porážka 0:6 s Arizona Coyotes byla ostudná.
Do předchozího duelu ve Washingtonu měli Blues bilanci 23-0-2, pokud vedli po první třetině. Jenže náporu Capitals už neodolali. A nyní je potkalo ještě horší nadělení. Večer před 18. výročím chvíle, kdy v roce 2000 získali svou jedinou Presidents' Trophy.

"Je těžké tady sedět a nemluvit o výhře. Ale ještě těžší je si přiznat, že jsme nehráli dostatečně dobře, obzvlášť v pasážích, kdy se zápas ve třetí třetině lámal," řekl na tiskové konferenci kouč Blues Mike Yeo.
"Nervy a špatná rozhodnutí, nejspíš kombinace obojího," popisoval důvody poslední porážky. "Byli jsme až moc napjatí a nedostatečně agresivní. Naše rozhodnutí v závěrečné fázi zápasu byla chabá," dodal Yeo.
Šesti březnovými výhrami Blues zvýšili své naděje, v posledních čtyřech zápasech je ale zase utlumují. V uplynulých dvou týdnech táhne tým gólově osvědčený Vladimir Tarasenko, jenže některým oporám jako by docházel benzín.
Jaden Schwartz neskóroval v sedmi zápasech po sobě. A český univerzál Sobotka dokonce v osmi; nedostatek sebevědomí v zakončení potvrdil neproměněným bekhendovým blafákem.
Více k tématu: [Chtělo to čas. Coyotes se v březnu naučili vyhrávat]
K tomu si připočtěte ne úplně světovou formu brankáře Jakea Allena (průměr obdržených gólů 2,74, procentuální úspěšnost 90,5), který v této sezoně inkasoval 149 branek, což je pro jedničku Blues nejvíc od ročníku 1996-97, kdy jejich brankoviště hájil Grant Fuhr.
"Spoustu z nás sžírá nervozita. Chceme tak moc vyhrát, a tak moc potřebujeme dva body, že začneme přemýšlet a přestaneme hýbat nohama," povzdechl si centr Brayden Schenn.
A pokud si Blues v hlavě hodně rychle nezametou, budou mít jejich fanoušci poprvé od roku 2011 ve druhé půlce dubna čas na to věnovat se úplně jiným kratochvílím než hokeji.