I další mladičké levé křídlo umí samo o sobě rozhodnout zápas. Matthew Knies se v říjnu za Toronto Maple Leafs proti týmu Tampa Bay Lightning blýsknul bilancí 2+1, v listopadu proti stejnému protivníkovi pro změnu nastřádal 1+2. Z méně zaprášených výkonů vyčnívají dvě asistence proti Anaheim Ducks a gól s asistencí proti Arizona Coyotes, obojí v únoru.
Maple Leafs na jeho herním i lidském dozrání hodně záleží, proto nějakou dobu bydlel spolu s veteránem Johnem Tavaresem.
Pravdou je, že začátek sezony měl přece jen slibnější, připsal si i tzv. hattrick Gordieho Howea - gól, asistenci a bitku v jednom zápase. Přesto je jeho role v torontském mančaftu i nadále důležitá, naskakuje ve formaci číslo tři vedle Pontuse Holmberga a Nicholase Robertsona.
"Snažím se na ledě hodně dřít, hodně na obránce soupeře dotírat, vytvářet na ně tlak," popisoval.
Ostýchavostí netrpí. K ruce je klidně i samotnému Austonu Matthewsovi.
"Matthew toho umí hodně, navíc se stále zlepšuje," tvrdil nejlepší kanonýr NHL. "Hraje se mi s ním skvěle."
Hodně šikovné spoluhráče - Viktora Arvidssona a Pierra-Luca Duboise - má v Los Angeles Kings i Alex Laferriere. Taky to směrem dopředu umí, jinak by neměl ve statistikách 11+11. Problém je u něj jinde - při plnění obranných povinností. Cifra -12 v plus minus hodnocení vypadá hodně křiklavě. Tím spíš, že Kings jinak patří třetí postupové místo v Pacifické divizi.
Laferriere se o sebe přesto nebojí, jako se ostatně nebojí ničeho a nikoho. Že se jen tak nerozklepe dokázal již při svém debutu díky bitce s urostlým Loganem O´Connorem z Colorado Avalanche.
"Upřímně - to jsem se hlavně snažil nějak přežít," popisoval to zpětně se smíchem.
Jinak však o své roli v mančaftu mluví vážně: "Už dříve jsem se naučil, že je jedno, kam mě trenéři pošlou. Vždycky se můžu porvat o to, abych si zasloužil více důvěry."
To je pro play off správný přístup. Má ho v sobě i brankář Samuel Ersson z Flyers. Na rodáka ze švédského Falunu se jeho mančaft může poslední dobou spolehnout, ze všech nováčků mezi gólmany je nejlepší co se týče počtu výher (21), v průměru obdržených branek je mezi více vytíženými gólmany druhý (2,66) za Pjotrem Kočetkovem z Hurricanes (2,46).
Ne náhodou. I Kočetkov se brzy vypracoval ve stěžejní postavu své party, třeba ohledně úspěšnosti se už druhý rok po sobě drží na velmi slušném údaji 90,9 procenta.
Na play off si vedle něj stále ještě myslí i bek Brock Faber a útočník Marco Rossi z Minnesota Wild, momentálně druhý a čtvrtý nejproduktivnější nováček ligy. S klubem však mají na divokou kartu několikabodovou ztrátu, dohnat ji během zbývajících jedenácti utkání bude fuška. Podobné je to třeba i se skvělým obráncem Lukem Hughesem, jehož New Jersey Devils ztrácí na aktuálně postupující Washington Capitals již pět bodů.
Přestože to zatím spíš nevypadá, i oni ještě mohou snít o letošním tažení za blýskavým pohárem. Na rozdíl od Bedarda, Logana Cooleyho (Arizona Coyotes), Dmitrije Voronkova (Columbus Blue Jackets), Connora Zaryho (Calgary Flames). Ti všichni totiž mají za sebou už teď individuálně parádní sezonu, na play off však mohou buď zcela jistě, nebo velmi pravděpodobně zapomenout.
A všichni asi víme, co je v hokeji víc.