Premiéra pod patronací domácích bohů
Poprvé se ostré zápasy NHL hrály ve Švédsku roku 2008, kdy se ve dvojici bitev utkaly celky Pittsburgh Penguins a Ottawa Senators. Vše bylo tenkrát nachystáno tak, aby skandinávští fandové přijali zámořskou show za svou.
Slavnostní buly před duelem číslo jedna vhazoval Mats Sundin, který Švédsku dopomohl k jednomu zlatu z olympiády a třem z mistrovství světa. Kapitánem Senators byl jeho krajan Daniel Alfredsson, jenž měl doma zlatou 'placku' z Turína 2006 taky. Právě jemu se v krásně kulaté stockholmské hale tleskalo nejvíc, byť si z prvního zápasu odnesl bilanci -2. V tom druhém už pomohl Ottawě k výhře 3:1 dvěma asistencemi.
Místo Crosbyho Kennedy
První zápas NHL ve Švédsku se proměnil v obrovské drama, které rozklíčoval hodně nečekaný hrdina. Hrálo se prodloužení, na ukazateli skóre svítilo 3:3. Kdo by si tehdy chtěl vsadit na střelce vítězného gólu, asi by tipoval Sidneyho Crosbyho, Jevgenije Malkina, Jasona Spezzu, případně Danyho Heatleyho (který dvěma góly rozsvítil až duel dalšího dne).
Nebo by možná ještě spíš měl za to, že tuhle partii vyřeší až penaltový rozstřel - vždyť z nastaveného času zbývalo už jen něco přes dvacet sekund.
A přece se nájezdy nejely. Zasloužil se o to pittsburghský forvard Tyler Kennedy, který ve zmíněné sezoně vstřelil jen patnáct gólů. Hned dva z nich však padly v tomto střetnutí. Vítězná trefa rozvlnila síť po přespříliš ledabylém přechodu Ottawy do útočného pásma. Bez viny na ní ovšem nebyl ani brankář Martin Gerber.
Kariyova facka šesti Švédům
Jestli se při švédské premiéře tleskalo dvěma domácím hrdinům, o rok později to pro stockholmské publikum bylo ještě atraktivnější. V dresu Detroit Red Wings totiž proti St. Louis Blues naskočilo hned šest domácích hráčů. Jenže Nicklas Lidström, Henrik Zetterberg, Johan Franzen, Tomas Holmström, Jonathan Ericsson a Nicklas Kronwall se v prvním duelu dvojzápasu museli sklonit před uměním Paula Kariyi, který dvěma góly zajistil Blues výhru 4:3.
Pro oporu St. Louis to byla svého druhu odplata, Švédové mu totiž hodně dlužili ještě z olympiády 1994. V tehdejším finále selhal během rozhodujících nájezdů, zlaté medaile si tak místo Kariyovy Kanady věšeli na krk Evropané.
Třináct sekund a ticho
Roku 2009 byl Stockholm druhým domovem Red Wings. Kvůli velkému počtu Švédů na soupisce se Detroitu hodně hlasitě fandilo i ve druhém zdejším zápase. A dlouho to vypadalo na povedený večer - Lidström a spol. vedli nejdřív 2:0, pak 3:2. Jenže Blues opanovali ostře sledovaný mač i tentokrát. Brad Boyes nejdřív v čase 33:24 vyrovnal na 3:3, Patrik Berglund pak o třináct sekund později obrátil na 4:3. Dosud bouřící aréna najednou utichla. Vítězství méně oblíbeného mančaftu následně stvrdil Keith Tkachuk, pro něhož to byl už druhý gól v zápase.
"Zahrát si NHL ve Švédsku bylo zážitkem na celý život," rozplýval se Tkachuk. "Obecenstvo bylo vynikající. Moc si vážím toho, že za námi takovou dálku cestovali i fanoušci ze St. Louis."
Doma, i když v cizině
Největším miláčkem zápasu mezi New York Rangers a Los Angeles Kings z roku 2011 byl pochopitelně brankář Henrik Lundqvist, statisticky se však na hrdinu duelu pasoval někdo jiný. Hokejista s cizím pasem, a přece vlastně našinec. Dvoubodový Anže Kopitar (1+1) totiž po odchodu z rodného Slovinska strávil tři sezony ve Švédsku; odešel sem, když mu bylo šestnáct.
"Takže se tady vlastně také cítím jako doma," přiznal po utkání, v němž se vřele tleskalo i jemu. "Je mi ve Švédsku dobře."